Na základě proměření kráteru Cilix poblíž rovníku Jupiterova měsíce Europy a ze známých údajů o elastických vlastnostech ledu se podařilo určit, že vrstva zmrzlé vody, pokrývající jeho povrch, je silná 25 km. Její staří odhadujeme na desítky milionů let. Pod ní se nachází tekutý oceán, jehož dno tvoří křemičitanové jádro s železným jadérkem. Voda v tekutém stavu udržující slapové síly vyvolané gravitačním působením mezi Jupiterem a jeho dalšího měsíce Ganymeda. V pevném jádru Europy jsou zřejmě i radioaktivní prvky (uran, thorium, draslík), jež možná též přispívají k jejímu ohřevu.

I když povrch Europy patří k nejhladším ve Sluneční soustavě, najdeme na něm řada vybouleni, některé z nich i 100 metrů vysoké a o průměru několik kilometrů. Možná jde o kry teplejšího ledu z vnitřku planety, jež díky své menší hustotě a kontaminaci anorganickými solemi z oceánu vystoupaly až k povrchu. V tom případě bychom z nich mohli získat cenné údaje o složení oceánu pod nimi, který je zatím našemu zkoumání nedostupný. Podobné útvary nacházíme i na Zemi v suchých oblastech a dle Doc.Josipa Kleczka z Astronomického ústavu AV ČR i na Marsu.